23.-25.7.2021 Pomoc tornádem zničeným obcím na Moravě
V pátek po práci jsme vyrazili do oblasti Moravy, která byla před cca měsícem zasažena ničivým tornádem, které nemá v historii ČR obdoby. Postihlo obce Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Lužice, Pánov a Bažatnice. Při příjezdu na místo se nám všem honily v hlavách smíšené myšlenky a pocity. Tolik lidského neštěstí na jednom místě člověk hned tak za život nevidí. Pohled naživo však byl mnohem silnější, než jakýkoli záběr televizních kamer. Složky IZS už pomalu odjížděly, avšak dobrovolníků na místě bylo vidět ještě mnoho. Pořád bylo jasně patrné, kudy tento ničivý živel „prošel“. Projeli jsme tak všechny vesnice a seznámili se s tamním prostředím. Ubytování jsme našli v azylovém vlaku v Hruškách, kde jsme spali v lůžkových vozech. Tady bylo mimo jiné postaráno i o dostatek jídla, pití a také místa pro základní hygienu v nádražní hale. Krátce jsme poseděli, popovídali o tom, co jsme viděli a vrátili se do vlaku. V sobotu ráno jsme měli sraz již na předem domluvené adrese v Moravské Nové Vsi, kde se také naše osmička potkala s tesařem Vláďou Dvořákem z SDH Třebějice, který pracoval v sobotu s námi. Společně jsme pak provedli sházení starých tašek, natáhli folii a nově nalaťovali. Krov byl tak připraven na novou pokládku tašek. Ty však majitel ještě na místě neměl. Během této práce jsme ještě pomohli opravit krov v obci Hrušky staršímu páru. Odpoledne jsme pak pomohli opět v Moravské, na návsi, připravit šalování pro věnec na rodinném domě, z kterého střecha úplně zmizela. V podvečer následovala koupel v blízké přírodní nádrži, menší posezení s místními, kde jsme vyslechli několik příběhů z onoho nešťastného večera. Po deštivé noci jsme v neděli ráno opět z azylového vlaku vyrazili do terénu. Tentokrát jsme pomohli taškami pokrýt nově postavený krov na rodinném domě v obci Hrušky. Po obědě v úžasné dobrovolnické polní kuchyni přímo v Hruškách, jsme ještě provedli provizorní zakrytí dvou domů deskami a plachtami. Před odjezdem jsme navštívili opět přírodní nádrž, která byla v místním velice teplém podnebí více než osvěžující. Také jsme mohli vidět místní hody v obci Moravská Nová Ves, které se z pochopitelných důvodů konaly v omezené míře. Viděli jsme tak místní kroje a tance, ale hlavně úsměv lidí na tváři. Ten byl i pro nás balzámem na duši, že i v takto těžké době můžou místní alespoň na chviličku vypnout. Odjížděli jsme s pocitem dobře odvedené práce, i když naše pomoc byla samozřejmě jen pouhou kapkou v moři. Stačilo zvednout hlavu a člověk věděl, že práce je zde všude okolo na dlouhé měsíce, možná roky. I možná proto si člověk uvědomil, jak je vzácné mít domov a také jak jednoduché je o něj přijít. Těžko slovem vyjádřit soustrast s místními lidmi a jen těžko můžeme chápat to, co oni zažili a dále ještě zažívají. Na druhou stranu člověka zahřeje u srdce pohled na spousty dobrovolníků všude okolo, kteří nezištně přijíždějí a nabízejí jak materiální, tak lidskou pomoc. Dává to nám všem naději, že jsou ještě kolem nás všude lidé, kteří neváhají pomoc ostatním, a to je moc dobře. Takové silné zážitky, ale i zážitky skvělé party osmi kluků a poznání v nás zůstanou na vždy… „i dále na vás myslíme a jsme s vámi Moravo!“
Žádné komentáře doposud nebyly přidány.
Přidat komentář