Roku 1376 se se připomíná ves Kvasov, kterou komorník paní Hradecké v době nemoci vložil do držení pánům z Rožmberka. Roku 1831 tu žil Oldřich Babka z Kvasejovic, úředník pánů z Hradce. Po něm ves dostal v roce 1397 do držení Mareš z Přehořova, po jeho smrti tato připadla třeboňskému klášteru.
V historii se připomínají také Jan Sloup z Kvasejovic (1424), Zbyněk z Kvasejovic (1452) a Oldřich Babka z Kvasejovic (1464). Od některého z těchto vladyků pocházeli Václav Přehořovský z Kvasejovic a Petr Svaček z Kvasejovic.
V pozdější době (1536) byla ves rozdělena a část připadla Jaroslavu Protivínskému z Pohnání a druhou část dostal rod Dvořeckých z Olbramovic. Potom část, tvrz s pustým dvorem náležela Myslkovicům a druhá ke Dvorci. Po Petru Dvořeckém statky připadly synu Břetislavovi, ten pak Janovi Kábovi z Rybňan prodal v roce 1599 ves i s dvorem a sídlem, potokem až ke strouze od rybníka Valavče a lesem Jasannou. Nový majitel přikoupil i statek Dvořec a tak ves opět sloučil.
Roku 1623 Kábovi majetek propadl za jeho účast v českém povstání. Poté koupil Kvasejovice Jan Řepický ze Šneberka, který spojil Kvasejovice s Přehořovem do jedné vsi. Po jeho smrti se vdova Alžběta Dvořecká vdala za Šebestiána Hynka Řepického ze Sudoměře, který roku 1661 prodal tvrz Kvasejovice se dvorem k Přehořovu, čímž byly oba statky opět propojeny.
V Kvasejovicích byla také škola, která jim ještě v minulém století společně s kostelem patřila. Poté byly tyto budovy i s pozemky přidány k Přehořovu. Její provoz byl ukončen teprve před pár lety.